Skip to content

Zajímavá zkušenost s due diligence

  • Interim manažer u obchodníka s textilem, angažmá v roce 2017

  • Netypické propojení managementu s akvizičním due diligence

Interim management ve společnosti obchodující s profesními oděvy a textilem uniformního typu byla kratší, tříměsíční kapitola. Najal si mě investor, který uvažoval o nákupu obchodního podílu v této společnosti. Vlastník naopak potřeboval získat prostředky na rozvoj své obchodní sítě, získání výrobních kapacit pro svůj stěžejní prodejní artikl a restrukturalizaci úvěrů. Investorovi nabídl odkup až 50% podílu. Oba aktéři se domluvili na tom, že provedu due diligence pro investora a že se po tuto dobu zároveň chopím výkonného řízení společnosti. Vlastník se nebránil novým přístupům a současně hledal nový náboj pro své zaměstnance.

 

O svých manažerských schopnostech jsem neměl pochyb. S due diligence jsem měl také dost zkušeností ze svých předchozích kontraktů. Byl jsem tak dostatečně kompetentní pustit se do této netypické, ale jistě zajímavé kombinace managementu a due diligence zevnitř akvírované společnosti. Oproti standardnímu procesu due diligence bylo velkou výhodou pro investora, že se tak mohl, v podstatě na vlastní oči, velmi detailně přesvědčit o tom, jak firma skutečně funguje a jaký má potenciál dalšího růstu. Ke cti vlastníka je, že nic neskrýval a umožnil provést totální hloubkový rozbor všeho, co se rozebrat dá.

 

Věděl jsem, že za krátké 3 měsíce nebude reálné u odhalených problémů nalézt finální řešení a hlavně, stabilizovat všechna vylepšení a inovace do budoucna. Své ambice jsem si nastavil tak, abych vlastníka a zaměstnance upozornil na největší nedostatky, co nejdříve je odstranil a prakticky demonstroval, jak by věci měly fungovat. Sedl jsem si tak mezi lidi a začal s nimi pracovat. Brzy jsem pochopil, že firma vlastně není nikým řízena. Byl zde značný vliv zaneprázdněného vlastníka, zaměstnanci se alibisticky schovávali za jeho rozhodnutí. Sice se snažili, ale chyběl tomu řád, nebyly rozděleny kompetence, nebyly společné porady a důležité informace nebyly vzájemně sdíleny. Jsem si jistý, že si to vlastník uvědomoval. Samozřejmě, tenhle nedostatek byl zásadní a měl vliv na vše, kam se člověk v té firmě podíval. V průběhu mého krátkého angažmá jsme se především na tuhle věc zaměřili a nastavili standardní procesní řízení, na které mohli po mém odchodu navázat. Jsem přesvědčený, že i takové opatření lidi nakopne a více je motivuje.

 

Due diligence jsem prováděl podle šablony, kterou jsem znal z předchozích angažmá. Tedy maximálně strukturovaně, ale do mnohem větší hloubky, než by bylo možné při obvyklém postupu. Nakonec z toho vznikl detailní přehled právních, obchodních, ekonomických a dalších informací, na základě kterých se investor mohl fundovaně rozhodnout, zda-li akvizici uskuteční či nikoliv. Přestože jde o netypický způsob provádění due diligence, mohu jej investorům doporučit. V určitých případech (zejména u menších firem) je to velmi bezpečná cesta, kde můžete odhalit i kostlivce, na které se musíte zaměřit nebo vás od akvizice úplně odradí.