• Generální ředitel strojírenské společnosti, angažmá na přelomu let 2002–2003

• Aneb jak jsem se učil být krizovým manažerem

Po více než dekádě vedení dvou víceméně sportovně zaměřených firem jsem hledal příležitost, kde využiji svoje schopnosti a nabyté zkušenosti. V novinovém inzerátu jsem objevil titulek: „Hledají se manažeři kapitálových účastí.” Bylo to pro revitalizační agenturu, která skupovala problémové společnosti v konkursech, a hledala schopné odborníky, kteří jim tyto společnosti  povedou. Díky předchozí praxi, a především litvínovské chemičce, jsem měl slušný základ finančního controllingu a vypilované řídící schopnosti. Zároveň mně nechyběla odvaha pustit se do zcela neznámého. Naopak, cítil jsem to jako velkou výzvu dokázat něco nového. K výběrku jsem se přihlásil a nakonec jím prošel vítězně.

Na starost jsem dostal dříve významnou strojírenskou a montážní firmu v Liberci

Během krátkého, tříměsíčního období jsem se zaměřil na největší potíže. S obchodníky jsem čile objížděl zákazníky, jak ty stávající, tak i ty, o které fabrika v minulosti přišla. S cílem, aby se k nám zase vrátili. Provedl jsem nutné organizační změny, vybral si nejbližší tým spolupracovníků, ořezal nadbytečné náklady. Zaměstnanci byli i v těžkých podmínkách konkursu  ochotni pracovat a udržet potřebnou kvalitu výroby i služeb. Firma těžila především z dosavadních zakázek, ale nedisponovala dostatkem peněz. Konkursní správkyně nebyla schopná tento problém rychle vyřešit, proto během dražby umožnila agentuře továrnu dočasně provozovat. Ta slíbila nejenom doplatit kupní cenu, ale především sehnat strategického partnera a napumpovat potřebné peníze do restartu fabriky. Svůj slib však nesplnila a celý projekt byl ukončen. Správkyně dostala věci zpět pod svou kontrolu. V klidu jsme si podali ruce a já šel dál svojí vlastní cestou.

Tuto zkušenost hodnotím velmi pozitivně, přestože nedopadla tak, jak měla. Byla to moje první práce v krizovém prostředí. Ačkoliv jsem zpočátku bojoval s myšlenkou, že to vzdám a vrátím se domů, vydržel jsem a postupně přišel na to, že mě tahle práce moc baví a naplňuje. Byl čas jít dál.